Tenisové výplety – 1. část: Mýty a pověsti


12 minút čítania

Jaké nejčastější chyby se při výběru tenisového výpletu dělají?
Každá část tenisového vybavení má nesporný vliv na předvedený výkon. Bez kvalitní obuvi bychom se po kurtu špatně pohybovali. Obyčejné bavlněné tričko by nás při prvním propocení nepříjemně studilo a špatná volba rakety může mít za následek kromě mizerné úrovně samotných úderů také vznik zranění. Ale jak je to s výplety? Bez váhání říkám, že výplet je spolu s tenisovou raketou nejdůležitější součástí výbavy. V úvodní kapitole nového seriálu věnovaného tenisovým výpletům se seznámíme se základními pojmy, které vám pomohou pochopit, proč je výplet v raketě tak důležitý a nevyplatí se jej podceňovat. V zásadě platí, že čím zkušenější hráč, tím větší podíl na výkonu má samotný výplet. Pokud jste na ryze amatérské úrovni s tréninkovou dotací jedné hodiny týdně, pak je zcela zbytečné, abyste si do rakety nechali naplést drahé přírodní střívko. Nicméně stejně tak je kontraproduktivní, pokud se o výplet nezajímáte vůbec. V mém okruhu svěřenců na amatérské úrovni se najdou jedinci, kteří mají v raketě výplet déle než rok. Dokonce někteří vydrží hrát i několik let se základním výpletem, který byl dodaný s raketou. Samozřejmě, pokud si jdete zahrát jednou za měsíc, tak výplet asi opravdu řešit nemusíte, ale některé informace a základní údaje se vám mohou hodit. Třeba vás tenis díky tomu začne bavit zase o něco více. Nemálo hráčů má tenisové výplety jako koníček a zkoušení nových druhů, průměrů a síly napnutí je pro ně drogou. Poslechněte si také povídání Zdeňka Hrabálka v prvním díle videoseriálu o tenisových výpletech.

Mýtus č. 1 - Na výměnu času dost

Výplet by se měl měnit v momentě, kdy na své hře pocítím odchylky od normálu. Co to v praxi znamená? Míče létají podezřele daleko bez většího přičinění. Nebo naopak míček neletí, protože výplet záhadně zavadnul. Hra ztrácí přesnost a vyrovnanost. Může za to poškození výpletu či pokles napětí, který nastává prakticky okamžitě po napletení. Říká se, že výplet může změknout až o 10 % své původní hodnoty během prvních 24 hodin od napletení. V některých případech tak může napnutí výpletu spadnout i o několik kilo během pár dnů. Výraz „mám to jako kanape“ pak dostává zcela reálný rozměr. Pokud chcete podávat stále stejné výkony a dokonce se i zlepšovat, pak je vhodné degradovaný výplet bez mrknutí oka vystříhat, třebaže by ještě nějaký ten pátek vydržel. Pocitovou kontrolu lze také doplnit tou fyzickou. Stačí posunout středovou krátkou strunu a vizuálně zkontrolovat hloubku jamky na dlouhých strunách poblíž středu. Jamka vzniká třením a je dalším signálem pro výměnu výpletu. Jakmile je jamka přibližně hluboká až do poloviny struny, tak dochází výpletu dech a bude s ním brzy ámen. U multivláknového výpletu je vizuální kontrola ještě jednodušší – začne se třepit. Proto je vhodné takový výplet např. před turnajem preventivně vyměnit, aby vás pak nevypekl ve třetím setu za stavu 5:5. [caption id='attachment_17766' align='aligncenter' width='633']Takhle to vypadá, když se výplet začne třepit. Takhle to vypadá, když se výplet začne třepit.[/caption] Pokud máte náhradní raketu, tak je dobré vždy udržovat jednu s úplně novým výpletem a nestřídat je dle libosti. Mohli byste tak ztratit přehled o tom, se kterou raketou jste hráli více hodin a vzniklá panika vám na klidu při zápasové hře nepřidá.

Mýtus č. 2 – Čím tvrdší, tím lepší

Spousta amatérů i na pokročilé úrovni vůbec netuší, na kolik kilo mají vypleteno. Je to velká škoda, protože se může stát, že i přes použití kvalitního výpletu je takový materiál znehodnocen nevhodnými kilogramy. Pokud vůbec nevíte, o čem je nyní řeč, pak zbystřete. Výplet je nutné napnout s odchylkou 1 kg mezi dlouhými a krátkými strunami. V praxi to znamená, že dlouhé struny se běžně pletou o 1 kg více oproti těm krátkým, a to z toho důvodu, aby nedocházelo k deformaci hlavy rakety a napnutí výpletu bylo konzistentní. Pokud se však použije rozdílná tloušťka dlouhých a krátkých strun, např. při volbě hybridního výpletu, tak se může plést na stejná kila. Zkušený vyplétač toto samozřejmě ví a není příliš pravděpodobné, že by vám pokazil hru nějakou fatální chybou při vyplétání. Přesto i já jsem se setkal s vyplétači, kteří museli při své práci dělat něco špatně, protože mi struny odcházely podezřele rychle a neudržely své napětí dle předpokladů. Vyplétání je totiž věda a nelze se jej naučit během pár měsíců. Proto je dobré si vyhlédnout zkušeného vyplétače s letitou praxí na doporučení a nedávat raketu vyplést každému, kdo se vám nabídne a kdo má nejnižší cenu za odvedenou práci. [caption id='attachment_11350' align='aligncenter' width='633']Vyplétání tenisových raket Vyplétání tenisových raket.[/caption] Hodnota, na kterou si nechat raketu vyplést, je stejně ošemetná, jako volba výpletu samotného. Osobně jsem většinu svého tenisového života hrál s napětím strun 25/24 kg, což považuji za takový zlatý střed, od kterého je dobré se odrazit. V zásadě platí, že čím měkčí výplet, tím delší a rychlejší údery. Mínusem je ztráta citu a kontroly obecně. Tvrdší výplet naopak využijí hlavně profíci, kteří sami dokáží generovat dostatek energie. Potřebují tak výplet, který dokáže danou energii zkrotit a míček přesně umístit. Nevýhodou tvrdého napletení je velký nápor na paži a na struny samotné. Alfou a omegou jsou pak správné hodnoty napětí v kombinaci s použitým typem výpletu. Chce to zkrátka experimentovat a obětovat pár stokorun na testování. Základní údaj o doporučeném rozsahu napětí pro svojí raketu najdete napsaný na rámu. Zároveň je dobré vědět rozložení strun v raketě. Pokud je hustota výpletu menší, např. 16 dlouhých strun na 19 krátkých strun, tak je výplet sám o sobě pružnější a pleteme je na více kilo. Pokud máte hustší variantu 18×20, tak nemusíte plést tak tvrdě a naopak 1 kg–2 kg ubereme Svou roli hraje také velikost hlavy rakety, povrch na kterém hrajete, volba samotných tenisových míčků, vlhkost vzduchu či nadmořská výška. To už ale zacházíme do zbytečných detailů, které se řeší na profesionální úrovni.

Mýtus č. 3 – Čím dražší, tím lepší

Cenovka je často jedním z údajů, kterým se hráči chlubí, a přitom o výpletu jako takovém nemají ani ponětí. Pro amatéry dávají drahé výplety smysl v případě, že se trápí s tenisovým loktem a potřebují specifický výplet, který jim uleví od bolesti. Neznamená to však, že každý drahý výplet je automaticky výhrou. Např. tvrdé polyesterové výplety, kterých je na trhu většina, se hodí pro pokročilé, zkušené a závodní hráče. Můžou stát pár desetikorun až několik set, a to v závislosti na použitých technologiích a značce. Detailnímu rozdělení výpletů se budeme věnovat v některém z dalších dílů a pro začátek tak postačí vědět, že i drahý výplet může být kontraproduktivní, a naopak levný výplet může posloužit velmi dobře. Při volbě výpletu si proto nechte poradit od odborníka a pokud nikoho takového nemáte, pak si aspoň nastudujte doprovodné texty u jednotlivých produktů. Vyplétači, který za vás výplet vybere, je dobré poskytnout informace o vašem herním stylu, počtu hodin týdně, fyzickém stavu a samozřejmě rozpočtu, který hodláte výpletu věnovat. [caption id='attachment_11323' align='aligncenter' width='633']Vždycky si najděte profesionálního vyplétače. Vždycky si najděte profesionálního vyplétače.[/caption] Výplet si můžete vybrat samozřejmě také sami dle vlastní intuice. Firmy často své výplety rozdělují do určitých řad a kategorií jako comfort, durability (výdrž), flexibility (pružnost) či spin. Na základě těchto údajů se můžete rozhodnout, kterému výpletu dáte šanci. Toto je docela dobré vodítko pro začátek a pokud informacím od výrobce budete věnovat dostatečnou pozornost, pak se většinou setkáte s dobrým výsledkem.

Mýtus č. 4 – Čím silnější, tím lepší

Běžně používané průměry strun se pohybují v rozsahu 1,20 mm až po 1,35 mm. Existují ještě tenčí či silnější průměry, ale ty se v praxi příliš nepoužívají. Mezi amatérskými hráči se často používají struny s větším průměrem, a to nejspíš z ekonomických důvodů. Je to logické – silnější struna déle vydrží. Jenže tím, že struna déle vydrží, se opět dostáváme do situace, kterou jsem zmínil v předešlých kapitolách. Starý výplet ztrácí napětí a své vlastnosti, což má za následek horší herní zážitek. Naopak užší průměr struny má své nepřehlédnutelné výhody. Taková struna je totiž šetrnější k ruce a více to od ní letí. Zároveň s ní máte lepší cit a můžete ji napnout na více kilo a výkon výpletu tak optimalizovat dle potřeb. Jedinou nevýhodou je tedy jeho výdrž a rychlejší ztráta napětí. Při volbě vhodného průměru záleží na celé řadě aspektů. Mám třeba kamaráda, který praskne prakticky jakýkoliv výplet během 4 hodin. Je to silový typ hráče s mimořádně spinovými údery, který hraje každý úder na 100 % a během výměn neodpočívá nějakými jen tak vrácenými míči. V tomto případě se jistě silnější průměr struny vyplatí. Stejně tak je vhodné volit silnější průměr např. u multivláken. U něj bych se nebál volit variantu 1,35 mm, aby něco vydržela. Nejlepší je opět si vše vyzkoušet na několika variantách, a poté vyhodnotit poměrem cena/výkon. Osobně u výpletů už léta volím zlatou střední cestu průměr 1,25 mm či 1,28 mm u některých novějších výpletů.

Jaký tenisový výplet tedy vybrat?

To je otázka, na kterou si musíte odpovědět především sami. Existují obecné poučky a návody, který tenisový výplet je vhodný pro kterého hráče. V zásadě platí, že pro začátečníky a děti bychom měli volit výplety co nejšetrnější k ruce. Různá multivlákna či velmi měkké polyesterové varianty nebo hybridní náplety, kde se kombinují dva typy strun. Zároveň volíme tenčí průměry např. 1,20 mm. Vyplétáme na méně kilo např. v rozmezí 18–23 kg. Zkušenější hráči na klubové úrovni pak volí běžné monovláknové výplety o průměru 1,20–1,35 mm a vyplétají v rozsahu napětí 23–27 kg. V poslední době se však roztrhnul pytel s ultra měkkými výplety a osobně znám hráče, kteří pletou pod 20 kg. Dokonce i mezi profíky se najdou jedinci, kteří si to pletou jako kanape. Zkrátka proti gustu žádný dišputát. Závěrem úvodního povídání o výpletech dodám nejdůležitější poučku – nebojte se experimentovat. Čím více variant výpletů, průměrů a napětí vyzkoušíte, tím lépe. Proto je dobré nekupovat výplety ve 200m rolích, ale zkoušet si více druhů. Nehrajte tenis na jistotu, ale riskujte. Svým způsobem toto objevování a experimentování s výplety může přidat další kostičku do mozaiky tenisového nadšení. Je to stejné jako ochutnávání nových druhů čokolády. A slovy klasika bych to celé uzavřel. Tenis je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, jaký výplet je lepší než ten, se kterým zrovna hraješ, dokud ho nevyzkoušíš.

Další servis tenisového čtení...

Staršie články