Obutá neobutá – Bára na kolobce 16. díl


4 minút čítania

V jakých botách koloběžet? Mrkněte na naše tipy.
V jakých botách koloběžíte? Tahle otázka se vrací s každým nováčkem mezi koloběžkáři – a tak jsem se rozhodla přispět svými skromnými zkušenostmi a tím, co jsem vyzjistila od koloběžkářů-seniorů na Megatestu.Asi znáte tenhle super článek na Koloběžkovém portále. Ve zkratce radí pořídit si tretry, sundat hřebíky a přilepit protiskluzovou gumu. Věřím, že to je ideání řešení, zároveň ale patřím ke koloběžkářům (a obecně pseudosportovcům), kteří jsou nejspokojenější, když boty prostě koupí můžou jezdit.To je přesně úhel pohledu, ze kterého se na boty podívám v tomhle článku. Píšu ho jako obyčejná holka s kolobkou pro vás, kdo jste si koloběžku pořídili nedávno a trochu tápete. Budu ráda, když mi do komentářů napíšete svoje tipy, protože v tomhle jsme na jedné lodi.

Možná vás to překvapí…

…ale ať jsem otázku „V čem jezdíš na kolobce?“ položila komukoliv, odpověděl: „V normálních běžeckých botách.“Jo, to je celé kouzlo. Běžecké boty, které dýchají, nemají zbytečně vysokou podrážku a nekloužou na mokré cyklostezce – a zrovna to se v obchodě těžko poznává. Mně osobně už rok statečně slouží běžecké boty Reebook s jakousi speciální vložkou, která by měla tlumit nárazy (a asi to dělá, protože o žádných nárazech nevím).[caption id='attachment_11658' align='aligncenter' width='633']Běžecké boty – ideální volba Běžecké boty – ideální volba[/caption]Kdybyste chtěli konkrétní tip, mám tu jeden od sporťáka Adama: Inov-8 Roclite 305, boty na běhání v terénu. Prý skvěle zabírají na polňačkách i prašných cestách.

A co takhle trekingové boty?

Tahle možnost se nabízí – boty s pořádnou podrážkou přece nemůžou klouzat, a tak jsou ideální, ne?No, spíš ne. Záleží na terénu, ve kterém jezdíte, ale jestli jste jako já piráti cyklostezek, budou pro vás zbytečně masivní a se zbytečně silnou podrážkou, kterou navíc brzy zlikvidujete. Tož tak.

Sandály-nesandály

Sem tam potkám kolobkáře v botách, kterým říkám „turistické sandále“, oficiálně se jim asi říká trekingové sandály, ale to je jedno. Každopádně jedny takové vlastním, a tak jsem je vyzkoušela i na kolobku.A víte co? Nebyl to dobrý nápad. Věřím, že na popojíždění po městě jsou fajn, ale na další výlet (nebo i svižnější cestu do práce) to není vončo. Úplně na dvě věci jsou moje sandály s otevřenou špičkou – to bych se mohla pěkně kopnout do palce![caption id='attachment_11657' align='aligncenter' width='633']Turistické sandále? Za mě ne-e. Turistické sandále? Za mě ne-e.[/caption]Nemám zkušenosti se sandály s uzavřenou špičkou, ale řekla bych, že i tam zůstává další problém: noha nedrží v botě pevně, posouvá se. A vsadím se, že vás to začne po pár kilometrech pořádně vytáčet.

Obutá neobutá

Mezi koloběžkáři občas zaznívá i dotaz na ježdění v barefoot botkách. Jedny doma mám, a i když jsem na ně jakožto na vlastní výtvor pořádně pyšná, na kolobku bych si je nevzala. Ale zase přijde na to, jak daleko jedete, kudy a jak rychle. Třeba na popojíždění mrňousem můžou být fajn.Nedovedu si ale představit, že bych v nich ujela 30 kilometrů svižnějším tempem, to bych si brzy odrovnala nohy.

Závěrem: je to na vás, vážení!

I když jsem vám tu nabídla svoje zkušenosti, nemůžu vám nakázat, abyste si běželi koupit stejné boty, jako mám já. Každý z nás používá svou kolobku trochu jinak a čeká od vyjížďky něco jinačího. Stejně tak budete mít jiné nároky na boty.O to radši budu, když mi napíšete do komentářů, v čem jezdíte a co se vám osvědčilo. A ať dupete v čemkoliv, trhněte si!

Kam dál?

Staršie články